Rasy




MENU

V Pánu prstenů se objevuje plno národů: hobiti, elfové, trpaslíci, ohavní skřeti a mnoho dalších, proto se Vám pokusím alespoň část těchto ras více přiblížit.

Hobiti Elfové Lidé Trpaslíci Skřeti Enti

Hobiti

Je to nenápadný, ale starobylý národ. Jejich historie sahá hluboko do zapomenutých starých časů. Hobiti existovali mnohem dřív, než si jich ostatní národy všimli.
Přebývali na severozápadě Starého světa na východ od Moře, který má rád mír a pokoj.
Tento podivuhodný národ můžeme rozdělit na tři druhy:
Chluponozí, kteří měli snědší kůži a byli menší a útlejší. Žili v pahorkatinách a kopcích, zachovávali zvyk bydlení v tunelech a norách a byla to nejobvyklejší, nejtypičtější a nejpočetnější odrůda hobitů.
Statové, rozložitější hobiti s těžkými kostmi přebývající v rovinách a pobřežích řek. Tito hobiti se méně báli lidí.
Plavíni se světlejší pletí a vlasy. Byli vyšší, štíhlejší a víc se přátelili s elfy než ostatní hobiti. Milovali stromy a lesnaté krajiny a i přesto, že byli nejméně početnou odrůdou hobitů, stávali se často náčelníky klanů Statů a Chluponohů.
Hobiti nikdy neporozuměli a nemají rádi složitější nástroje, než je vodní mlýn a ruční stav. Umí však perfektně zacházet s nářadím.
Jsou velmi plaší před "Velkými lidmi" a vyhýbají se jim, proto se dají jen těžko nalézt. Protože jejich umění rychle a tiše zmizet se dědí od nepaměti. I přes sklon k tloustnutí jsou hobiti hbití a obratní a mají dobrý sluch a bystrý zrak.
Co se výšky týče, jsou drobnější než trpaslíci (ne tolik podsadití a hranatí) a vyrůstají do výšky 2-4 stop.
Za dnů míru a hojnsoti to býval veselý lid, rádi se oblékali do jasných barev, jejich nejoblíbenější byla žlutá a zelená. Boty nosili zřídka, na chodidlech totiž měli tvrdou kůži a nohy měli porostlé hustými kudrnatými chlupy. Spíš než krásné, měli spíš dobromyslné, široké a červenolící tváře a ústa pohotová ke smíchu, jídlu (jedli šestkrát denně-vzpomeňte si na příhodu z LOTRa, kdy se Pipin dožaduje snídaně a druhé snídaně....) i dobrému pití.
Při narozeninách měli opravdu milý zvyk, místo, aby oslavenec přijímal dárky, rozdával je druhým. Vlastnostmi se,spíš než trpaslíkům nebo elfům, podobali lidem, měli rádi stejné věci, mluvili stejnou řečí.

Elfové

Také nazýváni Sliční, Prvorození nebo Lesní lid, jsou nejstarším národem Středozemě. Mnozí z nich pamatují doby, o kterých se už ani nevyprávějí legendy. Na pohled jsou to velmi krásné, útlé a vysoké bytosti, uvnitř jsou hodní, hrdí a moudří. Jsou neskutečně obratní, silní a tím pádem jsou vynikajícími válečníky. Jejich charakteristická vlastnost je bystrý zrak a ostrý sluch. Bývají ozbrojeni silnými luky (jejich lučištnické umění je nedostižné), dlouhými zahnutými meči, vysokými štíty a kopími. Nade vše milují přírodu, svá obydlí mají na živých stromech nebo jen tak putují lesy. Jejich největší dar v očích lidí, nesmrtelnost, je pro ně vlastně prokletím. Za jejich jásavými písmeny se skrývá obrovský smutek, z jejich rukou vzešli nejnádhernější, ale i nejstrašnější věci. Touží naleznout klid a znovu spatřit Blaženou říši-Valinor . V nových dobách se jich s nastupující érou lidí rodí už velmi málo.

Lidé

Proti elfům jsou lidé (vyjma Dúnadanů) velmi barbarští a slabí. Snadněji se proto přiklánějí na stranu zla. Jsou nejpočetnějším národem Středozemě, ale lidští synové stárnou, umírají a opouštějí svět, proto bývají také nazýváni Hosty nebo Cizinci. Jejich osudem je smrt. Pouze lidé ze Západní říše (v jazyce vznešených elfů - Númenórë) Šedými elfy nazýváni Dúnadani, Númenorejci, Králové mezi lidmi sice neuniknou smrti, ale žijí dlouho a neznají nemoc. Nejvíc ze všech ostatních lidských rodů se podobají Prvorozeným. Dúnadané dokonce mluví a rozumí elfí řeči.
Jedním z nich byl právě také Aragorn, král Gondoru.

Trpaslíci

Tento národ se skládá především z výborných řemeslníků. Často však sklouzávají k hrabivosti a přesto, že jsou na straně dobra, občas se obrací proti Elfům.
Jsou to velmi malé, ale silné bytosti, snáze snášejí utrpení, bolest a hlad než ostatní národy, unesou obrovské náklady a také žijí déle než lidé.
Trpaslíci milují zlato a diamanty, které dolují v zemi. Lidé jim vždy jejich bohatsví záviděli a vznikalo tak mezi těmito dvěma rasami (podobně jako s elfy) mnoho rozporů. Teprve během Třetího věku mezi nimi bylo vyhlášeno přátelství a trpaslíci začali obchodovat s ostatními národy a používat Západštinu.
V tajnosti však stejně používali svůj vlastní jazyk, který střežili jako své bohatství a později se stal jazykem učenců. Často je můžeme vidět s jejich oblíbenou zbraní-sekerou a ochrannou kroužkovou košilí z mithrilu.

Skřeti

Dřív to údajně byli elfové, zajala je však temná moc a byli mučeni a mrzačeni tak dlouho, až z nich zmizel poslední kousek dobra a stali se z nich služebníci Temného pána, největší nepřátelé elfů.
Jsou malí, oškliví, vydávají odporné skřeky a nemají rádi světlo. Saruman však tento problém vyřešil tak, že skřety zkřížil se zlými lidmi a výsledkem jsou bytosti Skurut-hai, kteří jsou lepší a silnější v boji, než obyčejní skřeti, protože ti jsou jako jednotlivci lehce přemožitelní.
Skřeti neměli vlastní řeč, každý kmen si přebíral slova z jiných jazyků a teprve ve Třetím věku mezi sebou začali mluvit Západštinou.
Sauron sice vynalezl Černou řeč se záměrem, aby se stala jazykem všech, co mu slouží, ale nidky se to zcela nezdařilo. Přesto skřeti mnoho slov z Černé řeči používali (například gháš-oheň).

Enti

Na první pohled připomínají stromy, liší se od sebe počtem prstů na rukou a nohou (od tří do devíti) a taky vzhledem. Někteří Enti připomínají buk, jiní zase lípu..
Chodí po Středozemi již od úsvitu věků a mají ve zvyku vše nazývat pravými, velice dlouhými jmény. Bývají také nazýváni jako pastýři stromů, Onodrin či Enyd, jsou klidní a než nejdřív něco udělají, pořádně si to rozmyslí (pamatujete na entí sraz ve Dvou věžích?).
Pokud se ale nechají vyburcovat, vrhají se do boje se silou, které se nic nevyrovná, trhají a boří skály, mění řečiště řek. V dávných dobách se entové znali s elfy, enti jim připisovali tu schopnost, že jim dali touhu mluvit. Jazyk ale používali vlastní, byl pomalý, zvučný a velmi zvláštní, ani nejmoudřejší a nejučenější elfové se jej nepokusili znázornit písmem. Jiné jazyky se enti učili rychle, dávali přednost hlavně elfským jazykům a nejvíc si oblíbili prastarý jazyk Vznešených elfů.
Nedůvěřovali ostatním národům, kromě elfů, protože ničily jejich lesy. Obzvlášť nenáviděli skřety s jejich sekerami a Saurona, který je vedl. Z prvních entů zbyli pouze tři: Stromovous (Fangorn), se kterým se potkali Pipin a Smíšek, Listovlas (Finglas) a Korkož (Fladriff). Někteří z entů zestromovatěli, jiní padli zlou náhodou.
Mnoho entů sice se Fangornu ještě žije, ale nemají žádná enťata, entí osud je totiž, podobně jako u elfů, trošku smutný, v dávné historii vymizely všechny entky a entové po nich už věky marně pátrají.

NAHORU